10. února měla Verunka 15 měsíců. Dle domácího vážení a měření má cca 11 kg a 81 cm. Pro porovnání Kubík měl cca 10,5 kg a 83 cm. Verunka má už 10 zoubků. Nejdřív ji vylezla pravá horní trojka a pak hned i levá. S Verunkou se už dá hezky domluvit (asi tak 2 měsíce). Sice nemluví, ale rozumí už asi všemu, takže já se ji jenom ptám a ona kývne hlavou jestli jo nebo ne. No prostě paráda, ne jak s Kubíkem.
Kubík už nechce chodit do školky. To jsou ráno vždycky scény. On by tam i chodil, jenom kdyby tam měl u toho hraní i maminku. Snad se to brzo změní.
Verunka je „maniak“ na oblečení. Kdykoliv se dostane k nějakému oblečení, tak už si to na sebe cpe. Ponožky a tepláky na nohy, triko na ruku, čepici na hlavu a je jí jedno, jestli jsou to její věci nebo Kubíkove. A boty, ty zbožňuje. Bačkůrky nechce ani sundat, jinak řve jak o život, takže někdy přes den spí i v bačkůrkach. A když ji přebalím, tak pak veme plínu a jde ji vyhodit do koše. Prostě je to naše hvězda 😉
24. února měl Kubík 2 roky a 9 měsíců. Dle domácího vážení a měření má cca 14,5 kg a 98 cm. A už má 20 zoubků. Hurá !!! Má rád pohádky: Pinocchio a Červená Karkulka. Hrozně se mu líbí jak Pinocchiovi roste nos když lže.
Je konec měsíce a Verunka už zjistila, kde má skříňku s věcmi. Takže už si tam zajde, otevře skříňku, vybere nějaké hadry a trvá na tom, že ji to mám obléct. A když není po jejím tak brečí a hodí se o zem. Už teď vím, že když bude větší a budeme v obchodě a nekoupíme ji to co bude chtít, tak se tam hodí o zem a bude dělat neskutečné scény 🙁
Od té doby, co chodí Kubík do školky, tak je pořád nemocný a Verunka to od něho vždy chytne. Takže je pondělí a ve středu ve školce a pak v pátek a celý další týden je nemocný. Takhle to proběhlo 3-krát. A ten třetíkrát to bylo s teplotami 39,6-39,9 a ne a ne je snížit. Bylo to strašné. A teď ten třetíkrát má Verunka tak strašnou rýmu, že nemůže v noci spinkat, jak nemůže dýchat. A pak je přes den hodně unavená a ubrečená. Už aby bylo teplo a nebyli nemocní.
- v kočárku usnu jenom když jsem nemocný
- Kubík není doma, mužů si hrát s tramvají
- jak si správně nasadit špunty
- jsem spokojený – nic neslyším 🙂







