V sobotu, 2.července jsme vyjeli 7:30 ze Zlína do Chorvatska, do Rogoznice. Cestou jsme měli kvůli dětem 6 přestávek. Děti zvládly cestu mnohem líp než jsem čekala, (Verunka totiž nedokáže spinkat v autosedačce. Její rekord spaní v autosedačce je 20 min) jenom Verunka už poslední hodinku zvládala hůř a pořád pobrekávala, ale jinak super. Ještě přežít cestu zpátky. Do Rogoznice jsme dojeli asi 19:40. Ubytování jsme kousek od moře, takže super. Moře je čisté a trochu chladnější, ale na osvěžení v tých vedrech co tu máme parádní. Dnes je středa a zatím teploty nad 30 a nebe jasné. A asi po 6-7 metrech od břehu jsou i ježci, ale to nám nevadí, tam je už hluboká voda, a my jsme s dětmi blíž k břehu. A odpoledne jsme měli vlny, kterých se Verunka bála, ale když se odvážila do vody, tak jsme si užívali houpání na vlnách.
Jednou k večeru jsme se chystali ven na procházku. Obleču Verunku, už má plínu, šatičky, klobouček, ponožky a na nohách ještě papučky, na chvilku odběhnu pro věci pro sebe a vrátím se k Verunce a ona už sedí ve vodě v nafukovacím bazénku co jsme měli na terase 🙂 Tak jsem jí musela převléct do suchého. No ona je prostě úúúžasná, co dodat.
Myslím, že děti si to tam moc užily. Oba tam spávaly mnohem míň než doma. Verunka jen co otevřela oči, už ukazovala, že chce obléct plavky a vyrazit k moři. Vůbec ji nevadilo, že je 6 ráno. Ale bylo to zase príma, být s Verunkou v 7 na pláži a mít ji celou jenom pro nás. Hrály jsme si tam na pískovišti, nebo s kamínkama. A postupně přicházeli lidi a nosili si lehátka na pláž, aby si zabrali dobré místo. A v moři jsme se koupali od půl 9 nebo v 9, kdy už prisel i vyspinkaný Kubíček (on usínal bohužel až kolem 23:30 a přes den ne a ne spát)
Z Rogoznice jsme odjíždeli v sobotu 9.7. v 8 ráno, ještě jsme cestou byli v obchodě a natankovali a vyrazili smer Prievidza. Cestou jsme měli jenom 2 pauzy. Jednu na benzínce v Lendave (Slovinsko) a druhá na benzince v Blave. Cestou spaly děti na strídačku. Dokonce Verunka spala hodinu 🙂 A v Prievidzi sme byli kolem 19:30, takže cesta z Chorvatska byla parádní.
10. července měla Verunka 20 měsíců. Váží cca 11,6 kg a měří cca 84,5 cm. Pro porovnání, Kubík měl cca 12 kg a měřil 87 cm. A Verunka konečně začala jíst maso. Doteď kdykoliv ucítila jakýkoliv kousíček masa, tak jídlo plivala. Kousíček masa snědla jenom když jsem ho rozmixovala v zelenine, ale nesmělo ho tam být moc, jinak by ho ucítila. Ale krevní obraz (železo) měla naštěstí v pořádku.
24. července měl Kubík 3 roky a 2 měsíce. Váží cca 15,3 kg (jupi, jupi, jupi, dostal se přes 15 kg, může oficiálně používat autosedačku) a měří cca 101 cm.
Verunčin slovník:
mami = „mimi“ (takže já jsem mimi 🙂 )
klop-klop = „klo-klo“ (klepání na dveře)
ahoj = „ajo“
kačenka i všechny vtáci jsou = „káč-káč“
kočička = „mia-mia“
pejsek = „ha-ha“
