21.8. – 100% zatmění slunce

I když pás území, kde se dalo sledovat 100% zatmění slunce procházel 15 krajinami, tak bohužel Colorado a zdejší Denver k nim nepatřil. A tak jsme se s Béďou domluvili, že si uděláme výlet, a že se teda na ten „zázrak“ pojedeme podívat. Béďa naplánoval cestu do sousedního státu Wyomingu. Dle navigace cca 3,5 hod cesty. Plán byl vyjet z domu v 6 hod plus 3,5 hod cesta, takže cca 9:30, no dobře, když budou zácpy tak 10:30 budeme ve městě Torrington. Tam by jsme viděli 100% zatmění slunka „jenom“ 2 minuty. Takže v parku v Torringtone si uděláme pauzu a počkáme ve stínu do cca 11:15 a pak vyrazíme ještě pár mil na sever, aby jsme viděli 100% zatmění co nejdýl (3min). No plán to byl hezký. A chcete vědět realitu? Realita byla taková, že jsme místo v 6 vyjeli až v 6:30 a ke konci cesty se modlili, ať teda aspoň do toho Torringtonu dojedeme včas (všude samé zácpy). Představa, že jsme vstávali tak brzo, jeli tak dlouho a nakonec by jsme neviděli 100% zatmění, …no děs…to jsme mohli zůstat i v Denveru, kde bylo asi 95% zatmění. No dopadlo to nakonec dobře. Zastavili jsme kousek za Torringtonem v 11:41. Vylezli jsme z auta, rozložili deku, vytáhli foťák a mobil na natáčení, nasadili brýle a dívali se. A pak 11:48-11:50 jsme viděli úplné zatmění. Bylo to super, jak se najednou ochladilo a setmělo. I Kubík byl nadšený. Verunka se taky dívala, ale myslím, že Kubíka to nadchlo víc. A s Béďou jsme se shodli, že tá dlouhá cesta, za ty 2 minuty přece jenom stála za to. Pak jsme zajeli do parku v Torringtoně a zůstali tam do 16:00 Čekali jsme, až se trochu uvolní silnice. No pořád byli všude samé kolony. Nejeli jsme hlavními silnicemi a dálnicemi, takže jsme jeli různými cestičkami, dokonce i nějakou polní cestou, ale jeli jsme. Domu jsme dojeli 21:10. Super čas, na to, že Béďa někde četl, že někdo běžně zvládá nějakou cestu za 2 hodiny a teď to jel 9 hodin. Mazec…. (viděli jsme stěhování národů, to bylo všude lidi…a těch aut…neskutečné)