Kennedy Space Centrum

pátek 13.dubna,  27°C

Kennedy Space Center bylo především mé přání. Přišli jsme tam před 11:00 a byli tam až do zavíračky (18:00) Sice nevyšlo vše naplánovat tak, abychom byli přítomni startu rakety, ale jedna exhibice byla hodně interaktivní a rámus vydávaný okenními tabulkami byl neskutečný.

Asi nejvíce lidi (i nás) nadchl „shuttle“ Atlantis. Skutečný kus, který byl 33x ve vesmíru. NASA již tyto raketoplány nevyužívá, nicméně pár věcí nás zaujalo. Třeba že každá destička zespodu raketoplánu, sloužící jako tepelná ochrana, má své jedinečné číslo.

Při návštěvě Saturn V Centra jsme viděli raketu Saturn V – 110m raketa, v průměru 10m. Vlastně to jsou jen obrovské nádrže na palivo a k tomu pár motorů.

Protože Saturn V Centrum bylo od hlavního komplexu vzdáleno pár mil, jezdil sem autobus a po cestě ukazoval i startovací rampy. Byli jsme i u startovací rampy společnosti SpaceX, kde se chystal start rakety Falcon 9. Cestou nás řidič autobusu upozornil na krokodýly v potůčku u cesty a tak jsme viděli i živé krokodýly.
Jako zajímavost nám bylo řečeno např. to, že pod rampou jsou velké ocelové desky směřující oheň z motorů do stran, aby zpětné plameny nepoškodily raketoplán; nebo že společnost SpaceX má při startu problémy s hlukem, který řeší pomocí velkého množství vody a nucené evakuaci personálu z okolních budov. A v neposlední řadě je nutné připomenout pro nás úsměvnou historku, kdy zaměstnanci po pracovní době otevřou dveře a vidí 8 krokodýlů. Od té doby mají tyto budovy u odpalovacích ramp kamery, které slouží jako naše důvěrné „kukátko“ u dveří.

Byli jsme i v IMAXu, bylo super vidět vesmír v 3D. To se líbilo i Kubíkovi.

A snad poslední dodatek: Američané mají být na co hrdi. To co udělali není čistě práce amerických občanů, ale Amerika má možnost tyto neskutečné plány realizovat. Jednak je to obrovská země, kde můžete své plány realizovat a nikomu nevadíte (jako máme problémy např. se stavbou dálnic). Nerostné bohatství je zde levné a mají přístup k obrovské kapacitě mozků. A v neposlední řadě – dávají lidem možnost vidět, co dokázali. Tím nechci říci, že Češi nemají být nač hrdí – naopak (jen posledních pár let to je tristní).