Na White Sands (bílé písečné duny) jsme dorazili v sobotu 4.května v 16:15. Ty písečné duny nebyli tak vysoké jako Great Sand Dunes v Coloradě, ale i tak to bylo úžasné. Ten bílý písek má své kouzlo. A do toho modré nebe s bílými mráčky… opravdu úžasné. Kdyby tam byla i nějaká voda na koupání, tak by to byl ráj na zemi 😉 Děti si hrály s pískem a lítaly nahoru a dolu po dunách, moc si to užily. Písek byl neskutečně jemný. Ale místy byl takový ztvrdlý, zpevněný, nevím jak to popsat. Chodilo se po něm líp než v Great Sand Dunes a ani tak nepálil. Byli jsme tam až do západu slunka (západ slunka byl krásný. Jsem ráda, že jsme tam nejeli ráno, ale až k večeru, aby jsme viděli i západ, byla to dobrá volba). Přespali jsme v nedalekém městečku Alamogordo.
Ještě musím napsat, že v Alamogordo jsme si zašli na večeři. Já jsem si dala rýži a Kung-Pao. Byli tam nějaké černé kousky, myslela jsem, že jsou to černé hřiby, tak jsem to snědla, ale neměla jsem to dělat. V životě jsem nejedla nic tak pálivého, myslela jsem, že to nerozdýchám 🙂 Po přezkoumání jsem zjistila, že to nejsou ty jejich černé hřiby, ale nějaké černé papričky. Takže má rada zní: V Novém Mexiku a v okolí Mexika si nedávejte k jídlu nic, co má označení jedné papričky :- (teda pokud nejste milovník pálivého jídla)
info z wiki: White Sands National Monument je situován ve výšce 1 291 m v pohoří Tularosa. Bílé písečné duny mají rozlohu 710 km2, a jsou složené z krystalů sádrovce. Sádrové pole dun je největší svého druhu na zemi. Duny neustále mění tvar a pomalu se pohybují po větru. Vzhledem k tomu, že sádrovník je vodorozpustný písek, tak může po dešti tvořit vrstvu písku, která je pevnější, což zvyšuje odolnost dun proti větru. Na rozdíl od dun, které jsou z křemene pískových krystalů, sádrovka nedokáže snadno přeměnit energii slunce na teplo a tak můžete bezpečně chodit bosými nohama, a to i v nejžhavějších letních měsících.
