Červenec 2019

10.července měla Verunka 4 roky a 8 měsíců. Váží 18,1 kg a měří 111 cm. Pro porovnání, Kubík měl 17,7 kg a měřil 111,5 cm.

9.července jsme měli vracet auto do Volkswagenu. Celé 2 roky jsme auto „opečovávali“ ať ho pak v pohodě bez problému můžeme vrátit. A hádejte co? 5.července lilo a padali veliké kroupy. Snažili jsme se auto trochu ochránit a tak jsme po chvilce zajeli do garáže, která byla náhodou otevřená (někdo z okolí se nejspíš odstěhoval a nechal otevřenou garáž), ale i tak to auto trochu schytalo a bylo na něm pár prohlubin po kroupách. Naštěstí nebyli vidět na první pohled, jenom při důkladném prohledání. A vrácení auta naštěstí proběhlo v pořádku, jenom se na něho letmo podívali, takže si ničeho nevšimli.

Měsíc červenec byl pro nás hodně náročný. Krom toho, že jsme chtěli vidět ještě pár míst (Rocky Mountain National Park, Mt.Evans, Cathedral in Denver, chtěli jsme ještě jednou zajet na vyhlídku na celý Denver, ….), jsme ještě rozprodávali věci/nábytek a balili krabice, co pošleme lodí a kufry co si vezmeme sebou do letadla. Nakonec jsme stihli jet jenom na výlet do Rocky Mountain National Park a na Mt. Evans. Balení krabic bylo neskutečně náročné. Když už jsme měli věci naskládané v krabicích, tak jsme zjistili, že některé krabice jsou moc těžké a některé moc lehké, tak následovalo přeskladávání věcí tak, aby ty krabice byly přibližně stejně těžké.

Z Blue Ridge jsme se měli odstěhovat ve čtvrtek 25.července. Pohovku jsme prodali v pondělí 15.července, ale to se ještě dalo, protože jsme seděli za kuchyňským stolem na židlích. Zajímavější to bylo, když jsme ve středu 17.července prodali kuchyňský stůl. To už jsme pak seděli na zemi a jedli za malým dětským stolečkem. Pak v sobotu 20.července se nám povedlo prodat manželskou matraci a televizi. A nakonec, ve středu 24.července jsme prodali i obě dětské matrace. Ty ostatní malé věci vypisovat nebudu, bez toho se dalo v pohodě žít, na to vzpomínat asi nebudeme. Ale na to jak jsme seděli pár dní na zemi a byli i bez televize, nebo jak jsme poslední noc (když už jsme neměli žádnou matraci) spali všichni na jedné velké nafukovací matraci, na to asi nezapomeneme.

Ve čtvrtek 25.července odpoledne jsme se přestěhovali do hotelu Staybridge a před 23 hodinou přijel konečně chlápek vyzvednout z Blue Ridge naše krabice a tím jsme měli to nejhorší za sebou. Pak v pátek ráno jsme jeli odevzdat klíče od domu do Blue Ridge Office a stihli jsme se rozloučit i s naším německým kamarádem Petrem.

Když jsme byli na hotelu, tak jsme to měli už trochu volnější a mohli konečně zajet i do obchodu nakoupit ještě pár věcí. Bohužel už neměli vše co jsme chtěli a nebyl čas to objednat (už by to nestihlo dorazit včas). No nedá se, snad tam Honza někdy poletí na služebku 🙂

Z Denveru jsme odlétali v 16 hodin v úterý 30.července (vstávali jsme 7:30, to v Praze bylo 15:30). Do Prahy jsme přiletěli ve středu 31.července kolem 13 hodiny. Děti spaly v letadle 2 hodiny, my asi tak hoďku. Spát jsme šli až kolem 21:30, takže jsme nespali 30 hodin (nepočítám tu chvilku v letadle). Že to zvládly i děti, to nechápu. Ale super bylo, že jsme hned najeli na český čas, takže když byla noc, tak jsme spali a když bylo ráno, tak jsme v pohodě vstali.

24.července měl Kubík 6 let a 2 měsíce. Váží 19,3 kg a měří 118 cm.