Srpen 2019

10.srpna měla Verunka 4 roky a 9 měsíců. Váží 18,4 kg a měří 111,5 cm. Pro porovnání Kubík měl 17,9 kg a měřil 112 cm.

I když let byl v pohodě, časový rozdíl 8 hodin jsme taky zvládli v pohodě, tak první 2 týdny po příletu byli hodně náročné. Krom vybalování kufrů nás čekalo ještě i uklízení celého bytu a výměna vodovodních baterií a hadiček k umyvadlu a ke dřezu. Takže po vyklízení a čistění bytu v Blue Ridge, nás čekalo druhé uklízecí, mycí a prací kolo v Praze. Jako první jsme museli udělat dětem narychlo dětský pokojíček, takže přesun koberce a hraček z obyváku do pokojíčku. Bylo potřeba vyskládat všechny věci z kuchyňské linky, umýt vše (vše bylo takové ulepené, zaprášené) a znovu to tam naskládat. Museli jsme povyházet všechny prošlé koření, mouky a ostatní jídla. I taková ložnice nám dala hodně zabrat. Museli jsme vytřídit věci, které tam 2 roky leželi na ty, které vyhodíme a které si necháme. Věci, které jsme se rozhodli si nechat jsme museli i s povlečením, prostěradly, ručníky a utěrkama vyprat, protože jak to leželo zavřené přes 2 roky ve skříni, tak už to bylo načuchlé takovým nepříjemným zápachem. A že toho bylo. A aby toho nebylo málo, tak se nám pokazil i vysavač. Mezitím jsme chodili i na nákupy věcí potřebných do školy a školky. A v mezičase jsem musela stihnout vyvenčit i ty dva naše divochy. Se divím, že jsme se z toho nezbláznili.

A když už jsem zmínila venčení dravé zvěře, tak vám musím napsat můj první zážitek z návštěvy nedalekého hřiště. Přiletěli jsme jak víte ve středu 31.7. Poprvé na zdejší hřiště jsem s dětmi vyrazila v pátek 2.8. To, co jsem zažila cestou na hřiště a na hřišti mě málem rozbrečelo a říkala jsem si, proč jsme se sem vůbec vraceli. Že bude hnusně zataženo, s tým jsme počítali, přece jenom Praha nemá 300 slunečných dní v roce tak jako Colorado. To, že i když bylo jenom 24°C a bylo to na mně moc horko, nedýchatelno, cítila jsem se jak ve skleníku, přece jenom je tady vyšší vlhkost, takže s tím člověk tak nějak může počítat. Takové je podnebí, s tým člověk nic neudělá. Ale že jdeme po chodníku a co 10 metrů jsou tam kontejnery z kterých to neskutečně táhne a kolem nich lítají včely a muchy, takže projít kolem toho s našimi dětmi, které řvou i když vidí octomilku, bylo hodně náročné. Když už děti udělaly scény u každého kontejneru se včelami a muchami, tak jsme konečně dorazily na hřiště. Hřiště vypadalo, jako kdyby tam 10 let nikdo nebyl. Všude vysoká tráva (u nás sekali každý čtvrtek dopoledne), samý plevel. O stromy tady taky nikdo nepečuje. Připadala jsem si jak v pralese. Lidi co jsme potkali cestou, tak neodpovídali na pozdrav. No prostě jak kdyby jsme se vrátili do pravěku. Bylo to hodně smutné.

Poslední 2 srpnové týdny jsme strávili na Slovensku. Moc jsme si to tam užili, i když jsme nestihli navštívit všechno co jsme chtěli.

24.srpna měl Kubík 6 let a 3 měsíce. Váží 19,3 kg a měří 118 cm.