Mount Elbert (4 401 m.n.m)

Mt. Elbert byl náš další bod na seznamu co chceme vidět/navštívit. Vzhledem k počasí, jaké na této hoře panuje (skoro vždy po oběde tam jsou bouřky…ale je zvláštní, že jenom o víkendu, přes týden tam bylo většinou hezky), tak jsme celé léto hlídali počasí na hoře Mt. Elbert, aby jsme tam mohli vyrazit. A konečně, na sobotu 8.září zněla předpověď úplně dle našich představ – slunečno a 18°C a jenom 10% šance na déšť mezi 12:00-15:00 – no nakonec nepršelo vůbec (kdo si počká, ten se dočká :-))

Vstávali jsme 4:15 a z domu vyjeli v 5:15. Děti cestou dospávali. V 7:45 jsme dorazili na parkoviště. Bylo 32°F=0°C. V 8:00 jsme začali náš výšlap (ve 10 000ft = 3048m) Šli jsme lesem asi 2,76 mil (4,44 km) asi 3 hodiny a 45 min. To už bylo tepleji a tepleji, takže jsme shazovali vrstvy oblečení. Za lesem jsme se zase oblékli, protože tam hrozně foukalo a byla zima. Kousek nad lesem se děti zasekly a bylo vidět, že dál už to nezvládnou. To jsme byli ve 12 000ft = 3657m. Tak jsme se dohodli, že já s dětmi půjdu zpátky k autu a Béďa bude pokračovat až na vrchol a pak dojde za námi k autu. Na vrchol to bylo dalších 1,71mil = 2 752m (a z 12 000ft se musel dostat až na 14 400ft).

Ve 12:00 hod jsem to s dětmi otočila a šla s nimi k autu, kam jsme dorazili ve 14:50. Cesta dolů byla sice rychlejší, ale o to náročnější. Boleli mě hrozně kolena a klepaly se mi nohy, takže jsem si myslela, že ani nedojdu (ještě jsem asi 3x nesla Verunku, protože ji prý už moc bolely nožičky). Ale ten čistý vzduch v lese a ta vůně dřeva za to stála 😉 Béďa došel úplně vyřízený k autu v 17:15.

V 19:45 jsme byli doma. Děti si cestou domů pospaly (nepodařilo se mi je po hodině vzbudit, byli úplně vyřízení, vzbudili se až před domem, takže pak usnuly až ve 22:10) Děti byly úplně v pohodě, ale nás ještě pár dní bolel celý člověk 🙂

No a i když to děti nezvládly až na vrchol, tak jsem na ně pyšná, zvládly toho na svůj věk opravdu hodně. Žádné jiné děti jsme cestou nepotkali. A všichni kolem žasli, jak to zvládají. Tak snad jsme je tímto naučili, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se  🙂 🙂 🙂