Zion National Park, Utah

Brzký budíček na 7:00 abychom stihli co nejvíce před avízovaným deštěm nepomohl. Sotva jsme se nasnídali a připravili k odjezdu, z tmavých mraků začalo vydatně pršet. V 9:15 jsme odjížděli do Zion NP, kde jsme chtěli navštívit i severní část parku (cca. 26 minut jízdy po dálnici). Tato část parku ovšem byla zavřena a tak jsme pokračovali do té hlavní, jižní části NP.

Cedar City je od Zion NP vzdálen asi hodinu cesty (cca. 100km) a postupně ustával déšť. Jako první jsme jeli na Canyon Overlook Trail, kde nás zastihl déšť po pár minutách po opuštění auta. Vrátili jsme se a počkali, od 12:00 již pršet nemělo. Čas v autě jsme využili na čekání na místo pro zaparkování auta. Po dešti jsme nerozhodně vyrazili na trail, kde jsme zjistili, že i když jsme byli na skalách, nemuseli jsme se bát, protože tento trail byl plný skalních převisů a tudíž bychom byli skvěle chráněni před deštěm. Počasí se rychle měnilo k lepšímu a při návratu z Canyon Overlook Trail již bylo teplo a nebe skoro bez mraků.

Následovalo parkování u Visitor Center, kde jsme se svezli Shuttle (autobus) do části nepřístupné pro vozidla. Shuttle nás vysadil a my mohli vyrazit na Emerald Pools, vodopády. Voda a tamní specifický druh zeminy zašpinil úplně vše, ale stálo to za to.

V 17:00 jsme opouštěli Zion NP, kde jsme narazili na americké turisty jedoucí 30mph. Krátce poté, co jsem ztratil nervy a Péťa mládí, jsem využil neopakující se příležitosti a předjel domorodou řidičku a napojili se na I-15 směrem na Las Vegas.

Cesta I-15 mezi státy Utah a Nevada vedla skrz stát Arizona, která mě uchvátila pro svou členitost. Mimochodem, nese název Veterans Memorial Hwy.

Při překročení hranic se státem Nevada jsme si udělali fotku u cedule státu a jako dárek jsme dostali +1 hodinu k dobru, protože jsme překročili časové pásmo.

Příjezd do Las Vegas byl neskutečný už jen proto, že jsme přijížděli ve večerních hodinách a město Las Vegas opravdu září již z dálky. Ale o tom v dalším příspěvku. Na hotel dorážíme v 18:46.